V přírodě je energie Jara a Ohně tou fyzicky nejmocnější silou. Na Jaře vše pučí, klíčky semínek se prodírají na povrch, aby se setkaly se Sluncem - Ohněm. Je to tak velká touha a tak obrovská odvaha, že jen málokdo ji dovede zastavit. V našich tělech se děje obdobný proces. Přes zimu byl náš plamen ztlumen, uvnitřněn a nyní, v období Jara se pomalu zase rozhořívá a nabírá plamene tvořivosti pro nové začátky. K tomu také potřebujeme odvahu, touhu a sílu. Pokud je náš plamen dosti silný, tak přichází i velká radost a teplo, které zevnitř začíná sálat ven a rozzařuje celý prostor kolem nás. Dovol mi, abych k Tobě přišla v Ohni, s odvahou, láskou i sílou. Dovol mi, abych spálila tvé masky a strachy. Abych pak vedla Tvé kroky, probudila v Tobě opět život, a znovu zažehla Tvůj oheň. Bys povstala z popela a roztáhla svá křídla radosti. Vše uvnitř Tebe exploduje a pak to přijde. ŽIVOT JE TAK KRÁSNÝ.

Energie Vody se v našem životě projevuje emocemi. Čím více je v sobě zadržujeme, tím více bouří moře našich vnirřních vod. Pokud našim pocitům nedáváme dostatečný prostor a neprojevíme je, většinou nás pak smete obrovská vlna tsunami, zaplaví náš život a mi se tzv. topíme. Když ale naše řeka citů a pocitů teče čistým a otevřeným prostorem, kde si dovolíme se skutečně projevit, pak je náš život klidný, jako tok řeky v překrásném údolí života, který je zpestřen sem tam nějakou bystřinkou na pročištění či meandrem, který zpomalí náš proud, abychom se pak nevylily z koryta života. Voda do našeho života přináší tolik kvalit, kolik jich můžeme pozorovat v přírodě. Máme vodu stojatou, která v sobě ukrývá mnohá tajemství. Máme vodou jemně tekoucí, která nás nese poklidně naším životem a pokud je potřeba, můžeme se v ní zchladit a osvěžit, odevzdat všechen náš pot a žal. Také máme vodu dravou, vodopády, obrovské vlny moří a oceánů, které nás žádají, abychom něco odevzdaly, abychom uviděly ty skryté síly, které ženou tuto vodu vpřed. A pak je tu Voda, jako čistý pramen, tryskající z našeho bytí. Je to orgasmus každého okamžiku - Svatý Grál.

Země v sobě ukrývá mnohá tajemství, která nám zůstávají skrýtá, pokud s ní nezačneme komunikovat jako s naší Velkou Matkou. Neboť z jejího těla pocházíme. Její náruč je velká a laskavá. Oplývá bezpodmínečnou láskou a je vždy připravena nás obejmout, sejmout z nás tíhu a posílit nás. Je to Chrám, o který bychom měly pečovat a hýčkat jej. Tak jako své tělo. A tak se skrze toto propojení k nám dostávají i příběhy, které ovlivňují naše bytí. Pokud je uzříme a pochopíme, změní se mnohdy neřešitelné a opakující se situace. Zpívám píseň lásky, kameny svého těla, vysokými vrcholy svých hor, rozpálenými písky svých pouští. Hladím Tě zelenými listy, zelenými rostlinami, zelenou trávou. Koupu Tě v zeleni a krmím Tě ze svého prsu Země. Utěším Tě jiskřivou vodou, občersvím Tě ve svých oceánech. Má píseň lásky pro Tebe je mé tělo Země, která je tu, aby Tě nakrmila, oblékla, dala Ti domov. Nauč se mou píseň - vyléčí Tě. Zpívej ji - uzdraví Tě. Tanči se mnou - a požehnám Ti.

Po hluboké tramsformaci je důležité se zastavit a načerpat sil. Je dobré zacítit tu nekonečnost vesmíru, klidu a míru. Abychom pak mohly nastoupit na cestu k znovuzrození se do plného a vědomého života s podporou Bohyně i ostatních žen. Naučíme se kněžkovské dovednosti práce s vonným dýmem, jeho očistné síle a komunikaci s Bohyní Vzduchu. Je to nejen vzduch, který dýcháme a vydechujeme. Je to i jemný vánek, vítr či vichřice. Jsou to hlasy našich předků a jejich moudré rady. Je to energie léčení, kdy díky velké tmě můžeme čelit svým stínům, maskám, iluzím a skrze ně se vydat na novou cestu. Také to je prvopočátek, zrození, velký třesk, bod nuly, mrazu. Je to tma a příslib světla. Je to čich. Je to začátek projektu, kdy známe cíl, ale neznáme cestu. Bod orientace se v prostoru, otevření třetího oka, hlas intuice. Je to DUŠE objevující život, který si naplánovala. To vše je či může být VZDUCH.